Zprávy farní

Milí farníci.

Připomínáme pozvánku na tento pátek od 16.30 adorace a od 19h setkání rodin na faře v Hrádku.Dále chceme pozvat jako již tradičně na mši sv. na první sobotu v měsíci, tedy tuto, od 8h na Wohlmannově statku. Pokračujeme snídaní.Ještě bych chtěl velmi poděkovat všem, kteří se zapojili a pomohli nám uspořáda slavnost žehnání památek W. statku.

Požehnané dny dušičkové.

Matouš Kirschner

Farní ohlášky z neděle 30. 10. 2016

z neděle 30. 10. 2016

1. Dnes prožíváme 31. NEDĚLI V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ.

Památky a svátky tohoto týdne:

Pondělí: Památka sv. Wolfganga, biskupa.
Úterý: Slavnost VŠECH SVATÝCH – doporučený svátek.
Středa: VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ.
Čtvrtek: Památka sv. Martina de Porres, řeholníka.
Pátek: Památka sv. Karla Boromejského, kněze.

Příští neděle je 32. NEDĚLE V LITURGICKÉM MEZIDOBÍ.

Jak již bylo oznámeno minule, v neděli, 30.10.2016 od 14:00 hod. bude odhalení a posvěcení opravené sochy sv. Josefa a Wolmannova kříže ve Václavicích. Všichni jste srdečně zváni.
Pořad bohoslužeb v příštím týdnu bude následující: v úterý o slavnosti Všech Svatých budou mše sv. v Chrastavě od 15:30 hod. a v Hrádku od 17:00 hod. Ve středu 2. listopadu, na „Dušičky“, budou mše sv. v Chrastavě od 15:30 hod a v Hrádku od 17:00 hod. Další bohoslužby pak jsou dle pravidelného pořádku.
2. Sbírka z minulé neděle, která byla na misie, vynesla v Hrádku 2 076 Kč, v Chrastavě 1 862 Kč. Upřímné Pán Bůh zaplať Vám všem, kteří jste přispěli.

3. Odpustky pro duše v očistci: 1. listopadu odpoledne a 2. listopadu po celý den je možno při návštěvě kteréhokoliv kostela získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pro duše v očistci. Kromě tří obvyklých podmínek (sv. smíření, sv. přijímání a modlitba na úmysl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu „Otčenáš“ a „Vyznání víry.“ Od 1. do 8. listopadu je možné získat po splnění tří obvyklých podmínek denně plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé. V ostatních dnech lze takto získat odpustky částečné.

4.  V pátek 4. 11. bude od 16:15 – 19:00 hod. možnost tiché adorace před vystavenou Nejsvětější Svátostí na faře v kapli. Adorace bude zakončená svátostným požehnáním. Všichni jste k tiché modlitbě srdečně zvání.

5. Příští pátek, tedy 4. 11. bude od 19:00 hod. na faře další setkání rodin.

6. V sobotu, tedy 5. 11. bude od 14:30 hod. na hrádecké hřbitově dušičková pobožnost s žehnáním hrobů, v Chrastavě pak bude tato pobožnost v neděli 6. 11. také od 14:30 hod.

7. Chtěl bych Vám všem poděkovat, za Vaše modlitby, finanční i jiné dary a popřát Vám požehnanou neděli i následujíc dny, které jsou před námi.

P. Radek Vašinek

Farní ohlášky z neděle 23. 10. 2016

  1. Dnes prožíváme 30. neděli v liturgickém mezidobí – Den Modliteb za misie.Památky a svátky tohoto týdne:
    Pondělí:
    Památka sv. Antonína Marie Klareta, biskupa      Pátek: Svátek sv. Šimona a Judy, apoštolů. Příští neděle je 31. Neděle v liturgickém mezidobí.
  2. Pořad bohoslužeb v příštím týdnu – v Hrádku n. N., bude pravidelný pořad bohoslužeb, v Chrastavě bude ve středu pravidelná mše sv. od 15:45 v Charitním domově, v pátek pak výjimečně mše sv. v kostele nebude, protože zde bude od 16:00 hod. koncert u příležitosti státního svátku.
  3. Sbírka z minulé neděle: Hrádek nad Nisou – 723 Kč  , Chrastava – 965 Kč. Upřímné Pán Bůh zaplať Vám všem, kteří jste přispěli. Dnešní nedělní sbírka je na misie.
  4. Na základě dovolení Apoštolské Penitenciárie mohou věřící v naší republice získat plnomocné odpustky pro duše v očistci už v týdnu před Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé, tedy od 25. října, pokud z vážných důvodů nemohou navštívit hřbitovy v obvyklé době od 2. do 8. listopadu. Za obvyklých podmínek – sv. smíření, sv. přijímání, modlitby Věřím v Boha, Otčenáš a modlitby na úmysl Svatého Otce.
  5.  Příští víkend ze soboty na neděli končí letní čas a posunují se tedy hodiny. Ve 03:00 – 02:00 hod.
  6.  Příští neděli, tedy 30. října bude od 14:00 hod. odhalení a posvěcení opravené sochy sv. Josefa a Wolmannova kříže ve Václavicích. Všichni jste srdečně zváni.
  7.  Děkuji Vám za Vaše modlitby finanční i jiné dary. Přeji Vám požehnanou, pokojnou, radostnou neděli i požehnané dny příštího týdne.   

P. Radek Vašinek

Žehnání památek na Wohlmannově statku.

Slavnostní požehnání nové soše sv. Josefa a Wohlmannově kříži  se uskuteční  v neděli, dne 30.10. 2016 od 14 h. Poté chystáme menší posezení  s pohoštěním na Wohlmannově statku.  Pokud by se tedy někdo chtěl zúčastnit, jste opravdu zváni. Pokud by ještě někdo mohl s něčím pomoci, bude to vítáno!   Účast přislíbil hrádecký starosta, pan L. Vele (pomohl se sehnáním sochy), snad někdo z vesnice a obecního úřadu  a z farníků. Pánové Rolf Bartosch a Rudolf Lochmann budou mít harmoniku…

Za Wohlmannův statek z.s. si Vás dovoluje pozvat Matouš Kirschner.

Kontakt: matous.kirschner@seznam.cz

pozvanka_odhaleni_sochy_30-10-2016-page-001

Pozvánka ke stažení ve formátu pdf  zde ► : pozvanka_odhaleni_sochy_30-10-2016

Paměť v krajině Trojzemí

emblem_europaeische_union_mit_verweis_fonds_farbesncz2020_rgb_150dpi

Paměť v krajině Trojzemí

Projekt s názvem „Paměť v krajině Trojzemí“ spojuje 6  projektových partnerů z Euroregionu Nisa ze Saska a Česka. Účelem projektu je  dosažení společného hlavního cíle, a to zachování společného kulturního dědictví, jeho propagace, zaměřená na obyvatele v Trojzemí, zejména na Hrádecku, Chrastavsku, Frýdlantsku a Žitavsku a to včetně  dětí a mládeže.  Cílem projektu je ale také to, aby se z kulturního dědictví mohli těšit a obohatit návštěvníci příhraničního regionu.
Lead partnerem projektu je Společnost pro kulturní krajinu z. s., dalšími partnery jsou Město Hrádek nad Nisou, Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou, Město Frýdlant, Statutární město Žitava a Obec Oybin.
Plánovaný projekt je zaměřen na zmapování drobných kulturních památek, které nejsou v Seznamu národních kulturních památek v zájmovém území (Hrádecko, Chrastavsko, Frýdlantsko a Žitavsko), jejich propagaci prostřednictvím webové aplikace a  obnovu 7 kulturních památek a jejich využití pro podporu rozvoje cestovního ruchu.
Realizace projektu bude probíhat v období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2019.

Za Římskokatolickou farnost Hrádek nad Nisou půjde o následující obsah:

Restaurování souboru kamenné architektury z bývalého hřbitova u kostela sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou.
Kostel sv. Bartoloměje je poprvé připomínán již v roce 1288 – svou současnou, pozdně barokní podobu nabyl po několika přestavbách roku 1764. Zrušený hřbitov s dnes parkovou úpravou obklopující kostel má svou dávnou historii. Dochoval se zde především soubor čtyř barokních plastik – sv. Josef a Archanděl Michael na pilířích vstupní západní brány do hřbitova a za nimi dále po stranách chodníku ke vstupu do kostela sv. Jan Nepomucký a sv. Jan Křtitel. V mohutné jednoduché obvodové hřbitovní zdi, postavené roku 1751 stojí čelem ke kostelu čtrnáct rozměrných, pozdně barokních výklenkových kaplí zastavení křížové cesty, pocházející z roku 1767 – 68. V současnosti je prostor bývalého hřbitova udržován v zahradní úpravě. Hřbitovní architektura se nachází ve velmi zanedbaném, zuboženém stavu. Tato situace bude napravena celkovým restaurátorským zásahem.

Pozvánka na poutní mši svatou

Srdečně vás zveme na poutní mši svatou k svátku patrona naší farnosti a kostela svatého Bartolomějě. Mši svatou bude sloužit místní farář P. Radek Vašinek od 10.00 v našem chrámě. Liturgii bude doprovázet svým zpěvěm náš chrámový sbor. Po mši svaté jste srdečně zvání k malému pohoštění a přátelskému setkání. Těšíme se na vás.

hrádečtí farníci

Noc kostelů 10. 6. 2016

Chrám Pokoje 19:00 – 20.30

Vystoupení dětí ze ZUŠ Hrádek nad Nisou pod vedením pana Lachmana.

Ukázka a prohlídka vzácného Břevnovského kancionálu – klenotu knihovnictví

Malé pohoštění

Kostel sv. Bartoloměje 20:30 – 21.30

Vystoupení chrámového sboru od sv. Bartoloměje

Pásmo ,,slova k zamyšlení“, ztišení a písně

Výstavka liturgických oděvů a předmětů

Slavnostní fanfára z věže kostela

Modlitba za město a požehnání

Po celou dobu programu budou otevřeny také obě věže kostelů.

Možnost rozhovoru s duchovními

Na setkání s Vámi se těší husitská a římskokatolická farnost.

Pozvánka na oslavy do Nové Vsi

pozvanka_400_let_nova_ves

Z historie obce

Název „Nová Ves“ nese více než sedm desítek obcí v České republice. Nová Ves ležící na Černé Nise nedaleko Liberce vznikla jako typická lánová vesnice u vodního toku v době středověké německé kolonizace v pohraničí Českého království. Nejstarší písemná zmínka z roku 1454 zná vesnici pod jmény „Nywenssdorf, Newdorffl“; ještě v 15. století má toto označení také podoby Neunndorff, Neudorf či Neuendorff. Obec vznikla zřejmě kolem poplužního (hospodářského) dvora založeného rytíři z Biberštejna, jimž od roku 1278 náleželo frýdlantské panství. K němu patřilo i budoucí město Liberec a okolní obce. Od 15. věku měli Novou Ves v držení Heinrich von Kyaw, Nickel von Reder a od roku 1498 Heinz von Schwantz. Roku 1551 sice vymřeli Biberštejnové a sedm let poté koupili jejich statky svobodní páni z Redernu, ovšem Novou Ves k nim přikoupila až Kateřina z Redernu rozená hraběnka Šliková roku 1595. Právě této šlechtičně vděčila obec za úpravu, resp. novostavbu poplužního dvora na malé renesanční šlechtické venkovské sídlo. Patrová stavba měla obdélníkový půdorys, šest obytných místností a velký sál v patře. Kateřina z Redernu využívala Novou Ves jako své vdovské sídlo, na něž se uchýlila v době, kdy se vyostřily její právovárečné spory s měšťany z Frýdlantu. Zřejmě proto nechala nedlouho před svým skonem v roce 1617 položit základní kámen nového kostela, jehož dokončení se již nedožila. Ještě roku 1616 postoupila svůj novoveský statek synovci Albinu Šlikovi. Po jeho konfiskaci v roce 1621 koupil statek v rámci libereckého panství vévoda Albrecht z Valdštejna, který ho už rok poté prodal válečníkovi Jakobu Reinhardovi von Heistern. Poté získal ves i statek František Václav Pachta z Rájova a až roku 1712 jej koupil Antonín Václav hrabě z Gallasu, významný diplomat ve službách tří habsburských panovníků na přelomu 17. a 18. století. Po vymření Gallasů roku 1759 zdědili Novou Ves jejich právní nástupci, hrabata z Clam-Gallasu. Tou dobou už měla obec 102 domů. Rozvolnění poddanských vztahů vesničanů vůči Clam-Gallasům přinesl až rok 1848. Clam-Gallasové definitivně ztratili nemovité i movité statky v Čechách konfiskacemi v roce 1945. Panské sídlo, označované ve starší německé literatuře jako „zámeček“, tvořilo součást souboru správních a zemědělských budov a bylo zbořeno po požáru v roce 1980. Dnes z něj můžeme vidět jen zbytky obvodového zdiva.

Kostel Nanebevzení Panny Marie

Původně protestantský kostel, vysvěcený později k poctě Nanebevstoupení Panny Marie, vznikl jako pobočný pro libereckou farnost, ale od tohoto hlavního správního střediska panství byl vyčleněn a opatřen vlastním duchovním až roku 1673. Boží dům vznikl na pozemku sedláka Thomase Wollmanna. Základní kámen kostela položil zedník Hans Haan ze

Závidova (Seidenberg v Horní Lužici, nyní polský Zawidów) dne 16. května 1616. Dokončen byl po více než roce, když tesař Michael Kühlmann dne 5. října 1617 upevnil na vrchol věže tzv. makovici. Do této schránky byly umístěny dobové písemné dokumenty. Na zvonovou stolici věže byl zavěšen nový zvon. Nechal ho odlít Kryštof, syn tehdy již zesnulé hraběnky Kateřiny z Redernu. Bohatě zdobený plášť zvonu, který odlil Georg Wild z hornolužické Žitavy (Zittau), nesl mj. důležité sdělení, jehož význam znovu docenil až konzervátor pro severní Čechy a liberecký pedagog, prof. Rudolf Müller. Teprve tento regionální badatel zjistil z nápisu na zvonu, že v době dostavby novoveského kostela na podzim 1617 byla vdova Kateřina z Redernu „v Bohu blažená“, tj. zesnulá. Předchozí historické výklady totiž tvrdily, že odešla spolu se synem Kryštofem do exilu po roce 1620. Kromě uvedeného zvonu do věže ještě přibyly další dva. Všechny se staly obětí válek ve 20. století.

Samotný kostel má na západní straně vysokou mnohabokou věž obdobnou jako církevní stavby na Liberecku vzniklé v době redernské správy, např. v Bílém Kostele, ve Stráži nad Nisou či v Liberci-Rochlicích. Věž poškodil blesk v červenci 1697. Chrámová prostora je jednolodní, plochostropá, bez oddělení od kněžiště vítězným obloukem, což bylo obvyklé pro tehdejší protestantské stavby, které měly po stranách vybudováno jedno či více pater tribun, díky nimž kostel pojal více věřících. Jejich pozornost se soustředila na hlavní oltář. Původní, renesanční, se nedochoval, takže vidíme až dílo barokní z roku 1727 se sochami Panny Marie a jejích rodičů, sv. Anny a sv. Jáchyma. Sochy postranního oltáře vlevo znázorňují apoštoly sv. Petra a sv. Pavla. Významnou památkou je rovněž renesanční křtitelnice na kamenné noze s barokním dřevěným nástavcem, na jehož vrcholu stál Kristus křtěný v Jordánu. Původní kamenné tělo křtitelnice z roku 1617 nese na boku erb s iniciálami D. H. V. L. Znamená to, že práci zaplatil a dílo kostelu věnoval David Hain z Löwenthalu, jeden ze správců redernských panství. V prostoru kostelní lodi zaujme mosazný osmiramenný lustr s vyrytým nápisem, že jej daroval roku 1690 Georg Pfeiffer. Nové varhany na barokním kůru z roku 1769 byly opatřeny až v roce 1825. Na památku zakladatelky kostela a jejího syna byl do jednoho z oken vložen kruhový terčík s redernským znakem, datem 1618 a řadou iniciál, které upomínají na Kryštofa z Redernu, posledního svého rodu na Frýdlantsku a Liberecku.

Během téměř čtyřsetleté existence kostela v Nové Vsi se v jeho správě vystřídaly desítky duchovních, kteří křtem přiváděli do protestantské a především do katolické církve nové duše, v dospělém věku je sezdávali a po uplynutí pozemského času se s nimi v této posvátné prostoře loučili. Ačkoli se v mnohém doba změnila, stejně jako pohled na náboženství, resp. na církev, má i nadále také novoveský kostel svůj historický, kulturní a společenský význam.

Představuje totiž svědectví o práci i víře mnoha generací a rovněž zůstává připomínkou toho, že naše životy jsou sice pomíjivé, ale dobré dílo přetrvává.

Z podnětu bývalých německých obyvatel Nové Vsi, kteří byli nuceně vystěhováni po 2. světové válce a jejichž sdružení již od roku 2000 aktivně spolupracuje s obcí, byla u příležitosti výročí 400 let od položení základního kamene kostela provedena rekonstrukce elektroinstalace a osvětlení, výmalba stěn a restaurování a konzervace dřevěných prvků v kostele. Projekt finančně podpořili: Českoněmecký fond budoucnosti, bývalí němečtí občané, obecní úřad, římsko-katolická farnost a dobrovolní dárci z Nové Vsi.

Pozvánka na pouť

Zveme poutníky k návštěvě Jablonného v Podještědí. Hlavní pouť ke svaté Zdislavě se tu koná tuto sobotu 28. května 2016. Hlavním celebrantem mše svaté od 9.00 hodin bude litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, od 11.00 apoštolský nuncius Mons. Giuseppe Leanza. Mše svaté budou doprovázeny zpěvěm chrámového sboru od sv. Bartoloměje z Hrádku nad Nisou.