Římskokatolická farnost Hrádek nad Nisou

Ohlášky_-_6__neděle_velikonoční zde…►

Ohlášky_-_5__neděle_velikonoční zde…►

Ohlášky_-_4__neděle_velikonoční zde…►

Milí farníci, přátelé a kamarádi,
vstupujeme do 3. velikonoční neděle. Evangelní úryvek, který se dne čte, je od Lukáše z 24 kapitoly, verše 13 – 35. V textu se vracíme k večeru neděle Kristova Zmrtvýchvstání a setkáváme se z dvěma učedníky, kteří jdou z Jeruzaléma do Emauz. Jsou smutní, rozčarovaní, možná i trošku naštvaní… Diskutují o Ježíšovi, kterého nechali židovští představitele popravit, který měl být zachránce, měl Izrael vysvobodit a ono nic. Trochu je sice zneklidnily ženy, které, když přišly od hrobu a mrtvého Ježíše tam nenašly, ale jejich vnímání, „vnitřní zrak“, pohled byl zatemněný všemi těmi událostmi, a protože Ježíše prostě nikde neviděli, tak to neřešili a odcházejí pryč, nezměněni, uzavření do sebe.. Přidává se k nim na cestě z Jeruzaléma „tajemný poutník“, která „dělá, že nic neví“, vyzvídá informace, až nakonec sám převezme slovo a začne postupně učedníky uvádět do pravdy a skrze moc Božího slova je uvádí do světla. Je to Ježíšova bohoslužba slova. Když dorazí do vesnice a On přijme pozvání k večeři, sám se ujme žehnání a rozdílení chleba a oni najednou při Ježíšově bohoslužbě oběti prozří… V tom se jim otevřenou oči a poznají ho. On ale v tom okamžiku zmizí a oni zažívají radost v srdci, že se s Ním mohli setkat. Doslova jim „hoří srdce“, jak tam čteme, což se nedá asi prožívat nějak v klidu, po večeři, při siestě, ale ještě „v tu hodinu“, tedy okamžitě se zpátky pěšky vracejí do Jeruzaléma, mezi apoštoly, aby se o radost ze setkání s Ježíšem rozdělili, a nesli radostnou zvěst o Kristově vítězství dál..
Poznání vzkříšeného Pána se vždy odehrává v mžiku, bleskovou intuicí, a pak se zase všechno jakoby „vrací do normálu“. Přesně tak tomu bylo i v případě emauzských učedníků. Když na okamžik prohlédli a mohli proniknout vším tím, co se skrývalo za vnější podobou Kristova těla, Ježíš mizí a všechno je zdánlivě stejné jako dříve: místnost, stůl, chléb i sami učedníci. Stejné, a přesto jiné. Je to zkušenost, kterou nelze vypovědět slovy. Také v našem životě nás čeká celá řada překvapení, protože Ježíš chce, abychom jej poznávali ve všech lidech, situacích a všem stvoření. Být křesťanem znamená žít ve stále rostoucím údivu a bez ustání být otevřeni novým překvapením. Každý okamžik našeho života před námi odkrývá nová a nová tajemství, pokud jsme ve spojení s Ježíšem. Svýma očima jej sice nevidíme, ale je uprostřed nás skutečně přítomen – Emanuel – Bůh s námi. Našim úkolem je skrze modlitbu, adoraci, službu, soustavně očišťovat svůj zrak, abychom jej mohli zahlédnout v těch nejobyčejnějších událostech svého života. On sám – a nikdo jiný – nám jde vstříc prostřednictvím všeho, co s vírou přijímáme…
Milí farníci, jistě jste zaznamenali postupná vládní uvolňování, která se dotýkají i nás a našich bohoslužebných shromáždění. Od 24. 4. je možné, za dodržení bezpečnostních opatření (rouška, desinfekce, rozestupy 2 m, vynechání pozdravení pokoje, vynechání přežehnání se svěcenou vodou) slavit zase společně mši svatou. V naší farnosti se tedy budou od příštího týdne sloužit pravidelné mše sv. Zítra, tedy v neděli 26. 4. bude ještě naposled otevřen kostel jen k soukromé modlitbě a k přijetí svatého přijímání tak jako o předešlých nedělích, tedy v Hrádku n. N. od 9:30 hod., v Chrastavě pak od 13:30 hod. V týdnu pak budou mše sv.:
Úterý – Hrádek nad Nisou 17:00 hod. – kostel sv. Bartoloměje
Středa – Chrastava 17:00 hod. – kostel sv. Vavřince
Čtvrtek – Hrádek nad Nisou 17:00 hod. – kostel sv. Bartoloměje
Pátek – Chrastava 17:00 hod. – kostel sv. Vavřince
Sobota – Václavice 8:00 hod. – Wolhmanův statek
Neděle – Hrádek nad Nisou 9:00 hod.
Chrastava 11:00 hod.
V květnu pak budou jako každoročně po mši sv. májové pobožnosti k Panně Marii.
S tím, že tak jak je ve vládním nařízení stanoveno, max. počet je 15 osob včetně předsedajícího kněze. Ve všední dny by počet účastníků bohoslužeb neměl být problém, v neděli buďme zatím trpěliví. Dle nařízení za dodržení všech bezpečnostních podmínek zodpovídá duchovní. Je však nemožné a snad ji nepatřičné, aby kněz, který začne sloužit mši sv. a někdo ještě v průběhu mše sv. přijde do kostela, bohoslužbu přerušoval, lidi vyzýval k odchodu, či případně je z kostela vyhazoval nebo nechával vyvést. Jsme dospěli křesťane, máme rozum a občanský průkaz, buďme tedy soudní! Ti z Vás, kteří se z důvodu stanoveného počtu již do kostela nedostanou, mohou v rozestupech být v blízkosti kostela, jak v Hrádku, tak v Chrastavě máme i reproduktory, takže jde slyšet a v průběhu mše sv. pak podám všem svaté přijímání, či v této zatím „provizorní době“ je možné přijít i ve všední den. Bude – li zájem veliký již nyní, je také možnost navýšit počet bohoslužeb. Samozřejmě ti z Vás, kteří ještě zůstanete doma a budete sledovat přímý přenos mše s. nebo slavit „domácí bohoslužbu“, tak stále platí i nyní v čase uvolňování až do úplného zrušení zákazu dispens od povinnosti účastnit se mše sv. Věřím, že se další počty uvolní co nejdříve a naše společenství se bude moci rozrůstat. Do kostela vejde klidně i 500 lidí, kéž by se pak kostel naplnil!
Přátelé, tím, že se již zase začneme postupně scházet a slavit společné bohoslužby je tento můj „nedělní vzkaz“ pro Vás touto cestou poslední. Budu se tedy již těšit na osobní setkání s Vámi, vyprošuji Vám, požehnou neděli, a v odkazu níže, snad se Vám jej podaří otevřít, Vám k „malému zasmání“ zasílám také něco k postupnému uvolňování karantény nejen v kostelích… J
P. Radek Vašinek

https://www.facebook.com/975981225795547/videos/177907813323370/UzpfSTk3NTk4MTIyNTc5NTU0NzozMDEwNzcyOTE1NjQ5Njkx/

Milí přátelé, kamarádi, bratři a sestry,
prožíváme 2. neděli velikonoční, která je také zároveň nedělí Božího milosrdenství. Evangelní úryvek v Janově podání (kap. 20, verše 19 – 31), který se při dnešní bohoslužbě čte, vřele doporučuji k Vaší pozornosti a hlubšímu rozjímání.
Je „první den po sobotě“ večer, tedy den, kdy Ježíš vstal z mrtvých a přichází mezi své nejbližší, kteří jsou ještě vystrašení a ze strachu před židy zamčeni. On stojí „najednou“ uprostřed nich. Neťuká na dveře, neptá se, jestli může dál, ale je Živý s nimi. Prochází zavřenými dveřmi, tedy již oslavený, ne však zbavený svých ran, jak se můžeme dočíst dále, kterých se chce pak nepřítomný Tomáš dotknout, aby si ověřil, že je to opravdu On. „Pokoj Vám“, takto je zdraví. Přináší dar pokoje, který zbavuje apoštoly všech strachů, kteří pak i za cenu vlastních životů svědčí o živém Kristu. Zároveň jim dává skrze gesto vdechnutí největší dar, dar Ducha svatého, který je silou, jež dokáže probouzet ze smrti, a to stvrzuje slovy: „Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny“. Dar Ducha – oheň Boží lásky, dokáže přetavovat všechno zlo, každý hřích a jeho plod, jimž je smrt, v požehnání a nový život. Tedy největším bohatstvím Velikonočních událostí je znovuobjevování a uvědomování si toho, že Bůh, nám skrze moc Božího Ducha dává život v plnosti, zbavený všech možných strachů, které na nás doléhají.
A pak je tady „nevěřící Tomáš“, jak se mu také někdy říká. V jeho postavě určitě můžeme nalézt někdy i sebe, kdy v nás také mohou vzklíčit různé pochybnosti, skepse, netrpělivost, nedůvěra… Není jistě od věci jej vzývat, když na nás taková to různá tíseň doléhá. Věřím, že on jako „patron všech pochybovačů“, nás provede až k tomu nejvznešenějšímu a nejdokonalejšímu vyznání víry, které zaznělo z jeho úst při setkání se Vzkříšeným: „Pán můj a Bůh můj.“
Milí přátelé, o této neděli Božího milosrdenství Vám v příloze také zasílám list biskupa Jana k postupnému uvolňování vládních opatření a tedy zároveň i jako naději, že již brzy budeme moci zažívat přítomnost Zmrtvýchvstalého uprostřed nás, v našem společenství, tak jako učedníci při setkání s Ním po jeho vzkříšení.
Přeji Vám všem krásnou, pokojnou a požehnanou neděli.
P. Radek Vašinek

Pravidla uvolňování_bohoslužeb zde…►

Milí farníci,
jistě jste zaznamenali, že po Velikonocích vláda začala postupně uvolňovat různá opatření. Co se týká bohoslužeb, pobožností apod., nikde jsme tam jako církve uvedeni nebyli a podle „rozvolňovacího plánu“ bychom spadali do kategorie po 8. červnu – společenské akce do 50 ti osob. Zároveň ale biskupská konference a ekumenická rada církví v tyto dny jedná s vládou a epidemiology ohledně konání veřejných bohoslužeb za určitých podmínek. Tak uvidíme. Každopádně zatím ještě žádné jisté informace nemáme a tak bych Vám chtěl nabídnou, aby naše duše „duchovně nehladověly“, zvláště nyní v této Velikonoční době, že bychom tak jako na Velký Pátek a Bílou Sobotu, otevřeli vždy v neděli kostely k osobní modlitbě, zatím bez konání společných bohoslužeb, s možností přijmout svaté přijímání. Ve dnech, kdy je venku hezky oba dva naše hlavní kostely, tedy v Hrádku i v Chrastavě jsou otevřeny kvůli větrání, je možné využít prostor k modlitbě v předsíni kostela. V neděli by pak byla tedy možnost přijmout svaté přijímání mezi 9:30 – 10:00 hod. v Hrádku nad Nisou, v Chrastavě pak od 13:30 – 14:00. Časy jsou „zkušební, orientační“, aby bylo možné prožít v rodině nedělní bohoslužbu ať už sledováním TV přenosu nebo uskutečnit „domácí bohoslužbu“, jak to někteří z Vás děláte. Co se týká slavení svátosti smíření, platí zatím stejná pravidla, tedy kdo by chtěl přistoupit ke zpovědi – po telefonické dohodě. Chci Vás poprosit, protože opatření zatím uvolněná nejsou, když si v neděli přijdete pro sv. přijímání, aby nedocházelo ke shromažďovaní a vytváření diskutujících skupinek u kostela, v kostele prosím dodržujme rozestupy, používejme ochranné pomůcky. Věřím, že již brzy aspoň „všednodenní“ bohoslužby, tedy s menším počtem účastníků, budou povoleny.

Přeji Vám požehnané dny Velikonočního oktávu.

Radek Vašinek

„Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění!“
Milí farníci, kamarádi, přátelé, bratři a sestry.
Toto zvolání, kterým začínám pozdrav Vám všem, zaznívá vždy na počátku této nejposvátnější noci, kdy se shromažďujeme k večerní bohoslužbě – vigílii – bdění, abychom v této posvátné noci znovu společně prožili a posílili naši víru v Kristovo vítězství nad každou temnotou. V tichu začínající noci po požehnání ohně a zapálení velikonoční svíce – paškálu – zaznívá tato výzva pro každého z nás a my na ní odpovídáme tím, že si toto světlo, každý z nás, symbolicky převezmeme a od tohoto Světla Světel si zapalujeme Světlo naděje i pro své životy.
V temném kostele pak zaznívá jásavý chvalozpěv – exultet – oslavný zpěv na tuto svíci, symbol vítězného Krista, který uprostřed nás září a my se svými svícemi v rukou, spolu s Ním.
Chvalozpěv pak končí modlitebním zvoláním: „Prosíme Tě tedy, Bože, ať tato svíce, ke cti tvého jména zasvěcená, stále svítí neslábnoucím jasem, aby rozehnala temnotu této noci. Přijmi ji jako líbeznou vůni a dej, aby zářila jako světla na nebi. Plamen její ať spatří jitřní Vládce světla. Onen totiž Vládce světla, který nezná západu. Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu: tvůj SYN JEŽÍŠ KRISTUS. On s tebou žije a kraluje na věky věků. Amen.“
Drazí přátelé, tuto noc, kdy obnovujeme náš křest, což je nejsilnější moment této posvátné chvíle, si chceme znovu vyprošovat pravé Světlo pro naše životy. Aby pak se zítřejším velikonočním ránem a u prázdného Kristova hrobu zalitého světlem, do našeho nitra vstoupil pravý a nefalšovaný pokoj, ne „klídek a pohodička“, ale Pokoj, který dává našemu životu naději, že ať se děje cokoliv, tak všechny stíny a tma se ve vítězném Světle rozplyne nakonec jako pára nad hrncem… To je totiž ten první a největší dar, který Ježíš dává hned po svém zmrtvýchvstání svým učedníkům a tedy každému z nás. „Pokoj Vám…“
S vědomím tohoto pokoje pak přichází i pravá a nefalšovaná vnitřní radost, kterou si nechceme nechat vzít ani v současné situaci. A církev, naše moudrá matka, nám dává oproti 40 ti denní době postní, dobu velikonoční radosti v délce 50 ti dnů. Tedy dostatek času, abychom se radovali. Chci věřit, že právě proto, že velikonoční doba je takto dlouhá, budeme se během ní již moci zase všichni setkat a o tuto radost se podělit!
Při večerní vigilii i Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně na Vás na všechny moc myslím a modlím se za Vás! Až o velikonočním pondělí vstoupíme do 8 denního oktávu, kdy každý den je na úrovni slavnosti velikonoční neděle, dopřejme si nejen radosti duchovní, ale také i té „obyčejné“, lidské, která s tou duchovní jistě souvisí. Nezapomeňme oslavit největší událost roku dobrým jídlem a přiťuknutím si něčím výjimečným! (doporučuji moravskou slivovici). A Vás milí mužové vybízím a nabádám, abyste nezapoměli, protože, to, že jsme v karanténě neumenšuje ani nedispenzuje naši povinnosti „opečovávat“ pomlázkou ženy, které jsou v domě, aby po celý rok byly krásné, svěží, zdravé a věčně mladé! Budu si to pak u Vašich žen zjišťovat, jestli jste se tomu patřičně věnovali! J
Přeji Vám všem krásné a požehnané Velikonoce!
P Radek Vašinek
„Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít a žádný kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“
(Janovo evangelium 11 kapitola, verše 25 -26

OdpovědětOdp. všemPřeposlatSmazatNahlásit spam

Další akce

Dopis všem diecézánům od litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta

6. postní, tedy Květná Pašíjová neděle, kdy si připomínáme slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, při kterém davy mávaly palmovými ratolestmi a slavnostně vítali Krista, proto je také tato neděle v jiných zemích nazývána také „palmová“ a tyto ratolesti se na začatku bohoslužby před průvodem k samotnému slavení mše svaté žehnají (u nás „kočičky“- respektive rozkvetlé jívové ratolesti)
Milí farníci, přátelé a kamarádi.
Je předvečer Květné – pašijové – neděle. Zítra tedy vstoupíme do Svatého týdne a budeme si připomínat nejdůležitější okamžiky Ježíšova života – Poslední večeři se svými nejbližšími, tedy ustanovení mše sv. – posily pro naši cestu životem. Při té příležitosti Ježíš vykonal „službu služebníka“ – umyl svým svěřeným nohy – a pro nás tak zanechal testament – odkaz – lásky služby všem. Poté budeme s Ježíšem v Getsemanech prožívat jeho opuštěnost, úzkost a strach (chceme být v Ježíšově jménu ve spojení se všemi, kdo trpí) a to vše vygraduje o Velkém Pátku, po jeho nespravedlivém odsouzení, popravou na kříži, kdy to vypadá, že zrůdnost jakéhokoliv Zla zvítězilo… V tichu Bílé soboty budeme u Ježíšova hrobu. Chceme myslet také na všechny naše drahé zemřelé, ale vzpomenout třeba i na ty, kdo upadli do zapomění, kteří zemřeli v osamocení, nikdo se s nimi nerozloučil, jejich hroby jsou neznáme… Po setmění pak vstoupíme už jen do krátké „temnoty“, kterou prozáří jas velikonočního světla, které bude symbolizovat po celý další rok nový paškál – „Světlo Kristovo“, které přemohlo v tuto noc, každou temnotu a zvítězilo i nad samotnou smrtí a také porazilo „Vládce temnot“! Celá bohoslužba slova během noční vigilie – bdění – nás uvádí do tohoto Světla. Vrcholem této noci jsou křty novokřtěnců a obnova našeho křestního vyznání. Tedy, že si znovu plněji uvědomíme, Komu jsme uvěřili, ke Komu patříme, kdo je náš Zachránce, naše Naděje, hluboký Smysl našeho života. Nezapomeňme tedy na tuto skutečnost a obnovme svůj křest o Veliké noci! A pak přijde velikonoční ráno, které, i kdyby slunce zrovna nechtělo svítit, tak bude jásavě prozářené! Prozářené radostí a pokojem!
Připojuji ještě velikonoční výzvu českých biskupů. Mám již připravenou lucerničku, kterou jsem dostal předloni k vánocům J
Milí věřící, bratři a sestry,
Až na výjimky nebude pro Vás možné zúčastnit se vrcholu celého liturgického roku – slavení Velikonoční vigilie.
Proto navrhujeme, abychom v době, kdy se Velikonoční vigilie slaví, tedy na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny našich domů svíčku, případně vystavili obraz našeho Pána Ježíše Krista, který v této slavné noci vpravdě vstal z mrtvých. Je to stará velikonoční tradice, kterou bychom přivedli k životu a vydali tak svědectví, že Ježíš je Světlem našeho života, světlem, které nezná západu, jak o tom o velikonoční noci s radostí a rozechvěním zpíváme.
Děkujeme Vám, že se k této výzvě připojíte.

Můj kolega farář „Josef od svatého Augustina“ (to bude i jeho jméno po svatořečení neasi) denně doplňuje stránku farnosti, to aby naše ovečky nekrněly. Dnešní texty jsou zvlášť závažného charakteru a měl by je číst každý, kdo to se svým křesťanským životem myslí smrtelně vážně. Zde v příloze:  Květná_neděle_v_karanténě-1

Milí přátelé,
v závěru tohto 5. postního týdne, v sobotu před Květnou nedělí, vždy bývá setkání mládeže ze svým diecézním biskupem ve všech diecézích celého světa. Svatý otec Jan Pavel II., vyhlásil v roce 1985 tento den jako „svátek mládeže“ a příležitost se setkat a posílit se navzájem na cestě víry i životem. Vzhledem k letošním událostem spojeným s omezeními, se tato setkání bohužel nikde neuskuteční. Přesto je ale celý tento týden až do neděle vhlášen jako týden modlitby za mládež. Tak Vás chci poprosit o Vaši modlitbu za mladé lidi, za jejich životní cesty, správná rozhodnutí… A dovolím si také připojit prosbu i za všechny pedagogy, formátory a ty kteří se jakkoliv nastupující generaci věnují, aby měli dostatek síly, trpělivosti, ale také potřebného tvůrčího a kreativního ducha v tomto jejich sice nesnadném, ale krásném poslání.
Květnou nedělí vstoupíme, pro nás křesťany, do nejposvátnějšího období celého roku, do „Svatého týdne“. Pro Vaši informaci, abychom mohli být třeba i „na dálku duchovně spojeni“ budu slavit obřady a bohoslužby v tomto týdnu takto:
Květná neděle 9:00 h.
Zelený čtvrtek 17:00 h.
Velký Pátek 17:00 h.
Bílá Sobota 18:30 h.
Neděle Zmrtvýchvstání Páně – Boží hod velikonoční 9:00 h.Pondělí velikonoční 9:00 h.
Všechny tyto bohoslužby také zprostředkovává TV NOE, TV LUX, rádio Proglas, přenášeny jsou také i z poutních míst jako jsou Hejnice, Svatá Hora apod…
Na Velký Pátek a Bílou Sobotu bude v Hrádku n. N. v čase od 10:00 – 16:00 hod. otevřen kostel k osobní modlitbě. Letos bohužel nebude otevřen Boží hrob k osobní pobožnosti, z důvodu nám všem známým, aby nedocházelo ke „kumulaci“ a shromažďování lidí na jednom místě. Vy, kdo příjdete na osobní modlitbu, pamatujte prosím na ochranné pomůcky a dodržujte v rámci prostoru kostela dostatečné vzdálenosti. Nechávám na chrastavských, jestli někdo zabezpečí aspoň na chvíli v tyto dny otevření kostela, jen prosím také pamatujte na daná omezení. Letos také nejsou vyhlášeny žádné zpovědní dny ani časy, jak to bývá zvykem v předvelikonočním období, ale jak jsem již dvakrát psal, po telefonikcé domluvě a stanovení termínu je možno svátost smíření slavit a poté přijmout svaté přijímání, tak jak to již někteří z vás učinili. Pokud by někoho z Vás trápila obava z možného nakažení, chci Vás ujistit, že používám ochrannou roušku, a dezinfekci. Jistě je také možné vzbudit tzv. „dokonalou lítost“ s prosbou za odpuštění všech provinění, tak prožít velikonoce s čistým srdcem a při nejbližší příležitosti pak přistoupit ke sv. smíření. Velikonoční okruh ve kterém bychom měli slavit svátsot smíření má 50 dní, věřím, že tak dlouho tato rázná opatření už trvat nebudou a pak bude možné zase přijít ke zpovědi normálně.
Odkaz na pastýřský list biskupa Jana:
https://www.dltm.cz/pastyrsky-okruzni-dopis-litomerickeho-biskupa-mons-jana-baxanta
Inspirativní videa, jak třeba prožít velikonoční triduum v rodině.

https://www.youtube.com/watch?v=Ugx7gVWfQvs

https://www.youtube.com/watch?v=v0Pg5N9Dk_U


https://www.youtube.com/watch?v=ogUs-eVDnq0

https://www.youtube.com/watch?v=JqflcxaSrzs

Moje milá farní rodino, denně na Vás myslím a modlím se za Vás! Jsme i nadále ve spojení „všemi možnými prostředky“ zvláště duchovními.
Přeji Vám požehnaný závěr svatopostního času!

Radek Vašinek