6. postní, tedy Květná Pašíjová neděle, kdy si připomínáme slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, při kterém davy mávaly palmovými ratolestmi a slavnostně vítali Krista, proto je také tato neděle v jiných zemích nazývána také „palmová“ a tyto ratolesti se na začatku bohoslužby před průvodem k samotnému slavení mše svaté žehnají (u nás „kočičky“- respektive rozkvetlé jívové ratolesti)
Milí farníci, přátelé a kamarádi.
Je předvečer Květné – pašijové – neděle. Zítra tedy vstoupíme do Svatého týdne a budeme si připomínat nejdůležitější okamžiky Ježíšova života – Poslední večeři se svými nejbližšími, tedy ustanovení mše sv. – posily pro naši cestu životem. Při té příležitosti Ježíš vykonal „službu služebníka“ – umyl svým svěřeným nohy – a pro nás tak zanechal testament – odkaz – lásky služby všem. Poté budeme s Ježíšem v Getsemanech prožívat jeho opuštěnost, úzkost a strach (chceme být v Ježíšově jménu ve spojení se všemi, kdo trpí) a to vše vygraduje o Velkém Pátku, po jeho nespravedlivém odsouzení, popravou na kříži, kdy to vypadá, že zrůdnost jakéhokoliv Zla zvítězilo… V tichu Bílé soboty budeme u Ježíšova hrobu. Chceme myslet také na všechny naše drahé zemřelé, ale vzpomenout třeba i na ty, kdo upadli do zapomění, kteří zemřeli v osamocení, nikdo se s nimi nerozloučil, jejich hroby jsou neznáme… Po setmění pak vstoupíme už jen do krátké „temnoty“, kterou prozáří jas velikonočního světla, které bude symbolizovat po celý další rok nový paškál – „Světlo Kristovo“, které přemohlo v tuto noc, každou temnotu a zvítězilo i nad samotnou smrtí a také porazilo „Vládce temnot“! Celá bohoslužba slova během noční vigilie – bdění – nás uvádí do tohoto Světla. Vrcholem této noci jsou křty novokřtěnců a obnova našeho křestního vyznání. Tedy, že si znovu plněji uvědomíme, Komu jsme uvěřili, ke Komu patříme, kdo je náš Zachránce, naše Naděje, hluboký Smysl našeho života. Nezapomeňme tedy na tuto skutečnost a obnovme svůj křest o Veliké noci! A pak přijde velikonoční ráno, které, i kdyby slunce zrovna nechtělo svítit, tak bude jásavě prozářené! Prozářené radostí a pokojem!
Připojuji ještě velikonoční výzvu českých biskupů. Mám již připravenou lucerničku, kterou jsem dostal předloni k vánocům J
Milí věřící, bratři a sestry,
Až na výjimky nebude pro Vás možné zúčastnit se vrcholu celého liturgického roku – slavení Velikonoční vigilie.
Proto navrhujeme, abychom v době, kdy se Velikonoční vigilie slaví, tedy na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny našich domů svíčku, případně vystavili obraz našeho Pána Ježíše Krista, který v této slavné noci vpravdě vstal z mrtvých. Je to stará velikonoční tradice, kterou bychom přivedli k životu a vydali tak svědectví, že Ježíš je Světlem našeho života, světlem, které nezná západu, jak o tom o velikonoční noci s radostí a rozechvěním zpíváme.
Děkujeme Vám, že se k této výzvě připojíte.
Můj kolega farář „Josef od svatého Augustina“ (to bude i jeho jméno po svatořečení neasi) denně doplňuje stránku farnosti, to aby naše ovečky nekrněly. Dnešní texty jsou zvlášť závažného charakteru a měl by je číst každý, kdo to se svým křesťanským životem myslí smrtelně vážně. Zde v příloze: Květná_neděle_v_karanténě-1
