Archiv rubriky: Novinky

Milí přátelé, kamarádi, bratři a sestry,
prožíváme 2. neděli velikonoční, která je také zároveň nedělí Božího milosrdenství. Evangelní úryvek v Janově podání (kap. 20, verše 19 – 31), který se při dnešní bohoslužbě čte, vřele doporučuji k Vaší pozornosti a hlubšímu rozjímání.
Je „první den po sobotě“ večer, tedy den, kdy Ježíš vstal z mrtvých a přichází mezi své nejbližší, kteří jsou ještě vystrašení a ze strachu před židy zamčeni. On stojí „najednou“ uprostřed nich. Neťuká na dveře, neptá se, jestli může dál, ale je Živý s nimi. Prochází zavřenými dveřmi, tedy již oslavený, ne však zbavený svých ran, jak se můžeme dočíst dále, kterých se chce pak nepřítomný Tomáš dotknout, aby si ověřil, že je to opravdu On. „Pokoj Vám“, takto je zdraví. Přináší dar pokoje, který zbavuje apoštoly všech strachů, kteří pak i za cenu vlastních životů svědčí o živém Kristu. Zároveň jim dává skrze gesto vdechnutí největší dar, dar Ducha svatého, který je silou, jež dokáže probouzet ze smrti, a to stvrzuje slovy: „Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny“. Dar Ducha – oheň Boží lásky, dokáže přetavovat všechno zlo, každý hřích a jeho plod, jimž je smrt, v požehnání a nový život. Tedy největším bohatstvím Velikonočních událostí je znovuobjevování a uvědomování si toho, že Bůh, nám skrze moc Božího Ducha dává život v plnosti, zbavený všech možných strachů, které na nás doléhají.
A pak je tady „nevěřící Tomáš“, jak se mu také někdy říká. V jeho postavě určitě můžeme nalézt někdy i sebe, kdy v nás také mohou vzklíčit různé pochybnosti, skepse, netrpělivost, nedůvěra… Není jistě od věci jej vzývat, když na nás taková to různá tíseň doléhá. Věřím, že on jako „patron všech pochybovačů“, nás provede až k tomu nejvznešenějšímu a nejdokonalejšímu vyznání víry, které zaznělo z jeho úst při setkání se Vzkříšeným: „Pán můj a Bůh můj.“
Milí přátelé, o této neděli Božího milosrdenství Vám v příloze také zasílám list biskupa Jana k postupnému uvolňování vládních opatření a tedy zároveň i jako naději, že již brzy budeme moci zažívat přítomnost Zmrtvýchvstalého uprostřed nás, v našem společenství, tak jako učedníci při setkání s Ním po jeho vzkříšení.
Přeji Vám všem krásnou, pokojnou a požehnanou neděli.
P. Radek Vašinek

Pravidla uvolňování_bohoslužeb zde…►

Milí farníci,
jistě jste zaznamenali, že po Velikonocích vláda začala postupně uvolňovat různá opatření. Co se týká bohoslužeb, pobožností apod., nikde jsme tam jako církve uvedeni nebyli a podle „rozvolňovacího plánu“ bychom spadali do kategorie po 8. červnu – společenské akce do 50 ti osob. Zároveň ale biskupská konference a ekumenická rada církví v tyto dny jedná s vládou a epidemiology ohledně konání veřejných bohoslužeb za určitých podmínek. Tak uvidíme. Každopádně zatím ještě žádné jisté informace nemáme a tak bych Vám chtěl nabídnou, aby naše duše „duchovně nehladověly“, zvláště nyní v této Velikonoční době, že bychom tak jako na Velký Pátek a Bílou Sobotu, otevřeli vždy v neděli kostely k osobní modlitbě, zatím bez konání společných bohoslužeb, s možností přijmout svaté přijímání. Ve dnech, kdy je venku hezky oba dva naše hlavní kostely, tedy v Hrádku i v Chrastavě jsou otevřeny kvůli větrání, je možné využít prostor k modlitbě v předsíni kostela. V neděli by pak byla tedy možnost přijmout svaté přijímání mezi 9:30 – 10:00 hod. v Hrádku nad Nisou, v Chrastavě pak od 13:30 – 14:00. Časy jsou „zkušební, orientační“, aby bylo možné prožít v rodině nedělní bohoslužbu ať už sledováním TV přenosu nebo uskutečnit „domácí bohoslužbu“, jak to někteří z Vás děláte. Co se týká slavení svátosti smíření, platí zatím stejná pravidla, tedy kdo by chtěl přistoupit ke zpovědi – po telefonické dohodě. Chci Vás poprosit, protože opatření zatím uvolněná nejsou, když si v neděli přijdete pro sv. přijímání, aby nedocházelo ke shromažďovaní a vytváření diskutujících skupinek u kostela, v kostele prosím dodržujme rozestupy, používejme ochranné pomůcky. Věřím, že již brzy aspoň „všednodenní“ bohoslužby, tedy s menším počtem účastníků, budou povoleny.

Přeji Vám požehnané dny Velikonočního oktávu.

Radek Vašinek

„Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění!“
Milí farníci, kamarádi, přátelé, bratři a sestry.
Toto zvolání, kterým začínám pozdrav Vám všem, zaznívá vždy na počátku této nejposvátnější noci, kdy se shromažďujeme k večerní bohoslužbě – vigílii – bdění, abychom v této posvátné noci znovu společně prožili a posílili naši víru v Kristovo vítězství nad každou temnotou. V tichu začínající noci po požehnání ohně a zapálení velikonoční svíce – paškálu – zaznívá tato výzva pro každého z nás a my na ní odpovídáme tím, že si toto světlo, každý z nás, symbolicky převezmeme a od tohoto Světla Světel si zapalujeme Světlo naděje i pro své životy.
V temném kostele pak zaznívá jásavý chvalozpěv – exultet – oslavný zpěv na tuto svíci, symbol vítězného Krista, který uprostřed nás září a my se svými svícemi v rukou, spolu s Ním.
Chvalozpěv pak končí modlitebním zvoláním: „Prosíme Tě tedy, Bože, ať tato svíce, ke cti tvého jména zasvěcená, stále svítí neslábnoucím jasem, aby rozehnala temnotu této noci. Přijmi ji jako líbeznou vůni a dej, aby zářila jako světla na nebi. Plamen její ať spatří jitřní Vládce světla. Onen totiž Vládce světla, který nezná západu. Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu: tvůj SYN JEŽÍŠ KRISTUS. On s tebou žije a kraluje na věky věků. Amen.“
Drazí přátelé, tuto noc, kdy obnovujeme náš křest, což je nejsilnější moment této posvátné chvíle, si chceme znovu vyprošovat pravé Světlo pro naše životy. Aby pak se zítřejším velikonočním ránem a u prázdného Kristova hrobu zalitého světlem, do našeho nitra vstoupil pravý a nefalšovaný pokoj, ne „klídek a pohodička“, ale Pokoj, který dává našemu životu naději, že ať se děje cokoliv, tak všechny stíny a tma se ve vítězném Světle rozplyne nakonec jako pára nad hrncem… To je totiž ten první a největší dar, který Ježíš dává hned po svém zmrtvýchvstání svým učedníkům a tedy každému z nás. „Pokoj Vám…“
S vědomím tohoto pokoje pak přichází i pravá a nefalšovaná vnitřní radost, kterou si nechceme nechat vzít ani v současné situaci. A církev, naše moudrá matka, nám dává oproti 40 ti denní době postní, dobu velikonoční radosti v délce 50 ti dnů. Tedy dostatek času, abychom se radovali. Chci věřit, že právě proto, že velikonoční doba je takto dlouhá, budeme se během ní již moci zase všichni setkat a o tuto radost se podělit!
Při večerní vigilii i Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně na Vás na všechny moc myslím a modlím se za Vás! Až o velikonočním pondělí vstoupíme do 8 denního oktávu, kdy každý den je na úrovni slavnosti velikonoční neděle, dopřejme si nejen radosti duchovní, ale také i té „obyčejné“, lidské, která s tou duchovní jistě souvisí. Nezapomeňme oslavit největší událost roku dobrým jídlem a přiťuknutím si něčím výjimečným! (doporučuji moravskou slivovici). A Vás milí mužové vybízím a nabádám, abyste nezapoměli, protože, to, že jsme v karanténě neumenšuje ani nedispenzuje naši povinnosti „opečovávat“ pomlázkou ženy, které jsou v domě, aby po celý rok byly krásné, svěží, zdravé a věčně mladé! Budu si to pak u Vašich žen zjišťovat, jestli jste se tomu patřičně věnovali! J
Přeji Vám všem krásné a požehnané Velikonoce!
P Radek Vašinek
„Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít a žádný kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“
(Janovo evangelium 11 kapitola, verše 25 -26

OdpovědětOdp. všemPřeposlatSmazatNahlásit spam

Další akce

Dopis všem diecézánům od litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta

6. postní, tedy Květná Pašíjová neděle, kdy si připomínáme slavný Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, při kterém davy mávaly palmovými ratolestmi a slavnostně vítali Krista, proto je také tato neděle v jiných zemích nazývána také „palmová“ a tyto ratolesti se na začatku bohoslužby před průvodem k samotnému slavení mše svaté žehnají (u nás „kočičky“- respektive rozkvetlé jívové ratolesti)
Milí farníci, přátelé a kamarádi.
Je předvečer Květné – pašijové – neděle. Zítra tedy vstoupíme do Svatého týdne a budeme si připomínat nejdůležitější okamžiky Ježíšova života – Poslední večeři se svými nejbližšími, tedy ustanovení mše sv. – posily pro naši cestu životem. Při té příležitosti Ježíš vykonal „službu služebníka“ – umyl svým svěřeným nohy – a pro nás tak zanechal testament – odkaz – lásky služby všem. Poté budeme s Ježíšem v Getsemanech prožívat jeho opuštěnost, úzkost a strach (chceme být v Ježíšově jménu ve spojení se všemi, kdo trpí) a to vše vygraduje o Velkém Pátku, po jeho nespravedlivém odsouzení, popravou na kříži, kdy to vypadá, že zrůdnost jakéhokoliv Zla zvítězilo… V tichu Bílé soboty budeme u Ježíšova hrobu. Chceme myslet také na všechny naše drahé zemřelé, ale vzpomenout třeba i na ty, kdo upadli do zapomění, kteří zemřeli v osamocení, nikdo se s nimi nerozloučil, jejich hroby jsou neznáme… Po setmění pak vstoupíme už jen do krátké „temnoty“, kterou prozáří jas velikonočního světla, které bude symbolizovat po celý další rok nový paškál – „Světlo Kristovo“, které přemohlo v tuto noc, každou temnotu a zvítězilo i nad samotnou smrtí a také porazilo „Vládce temnot“! Celá bohoslužba slova během noční vigilie – bdění – nás uvádí do tohoto Světla. Vrcholem této noci jsou křty novokřtěnců a obnova našeho křestního vyznání. Tedy, že si znovu plněji uvědomíme, Komu jsme uvěřili, ke Komu patříme, kdo je náš Zachránce, naše Naděje, hluboký Smysl našeho života. Nezapomeňme tedy na tuto skutečnost a obnovme svůj křest o Veliké noci! A pak přijde velikonoční ráno, které, i kdyby slunce zrovna nechtělo svítit, tak bude jásavě prozářené! Prozářené radostí a pokojem!
Připojuji ještě velikonoční výzvu českých biskupů. Mám již připravenou lucerničku, kterou jsem dostal předloni k vánocům J
Milí věřící, bratři a sestry,
Až na výjimky nebude pro Vás možné zúčastnit se vrcholu celého liturgického roku – slavení Velikonoční vigilie.
Proto navrhujeme, abychom v době, kdy se Velikonoční vigilie slaví, tedy na Bílou sobotu po setmění, zapálili za okny našich domů svíčku, případně vystavili obraz našeho Pána Ježíše Krista, který v této slavné noci vpravdě vstal z mrtvých. Je to stará velikonoční tradice, kterou bychom přivedli k životu a vydali tak svědectví, že Ježíš je Světlem našeho života, světlem, které nezná západu, jak o tom o velikonoční noci s radostí a rozechvěním zpíváme.
Děkujeme Vám, že se k této výzvě připojíte.

Můj kolega farář „Josef od svatého Augustina“ (to bude i jeho jméno po svatořečení neasi) denně doplňuje stránku farnosti, to aby naše ovečky nekrněly. Dnešní texty jsou zvlášť závažného charakteru a měl by je číst každý, kdo to se svým křesťanským životem myslí smrtelně vážně. Zde v příloze:  Květná_neděle_v_karanténě-1

Milí přátelé,
v závěru tohto 5. postního týdne, v sobotu před Květnou nedělí, vždy bývá setkání mládeže ze svým diecézním biskupem ve všech diecézích celého světa. Svatý otec Jan Pavel II., vyhlásil v roce 1985 tento den jako „svátek mládeže“ a příležitost se setkat a posílit se navzájem na cestě víry i životem. Vzhledem k letošním událostem spojeným s omezeními, se tato setkání bohužel nikde neuskuteční. Přesto je ale celý tento týden až do neděle vhlášen jako týden modlitby za mládež. Tak Vás chci poprosit o Vaši modlitbu za mladé lidi, za jejich životní cesty, správná rozhodnutí… A dovolím si také připojit prosbu i za všechny pedagogy, formátory a ty kteří se jakkoliv nastupující generaci věnují, aby měli dostatek síly, trpělivosti, ale také potřebného tvůrčího a kreativního ducha v tomto jejich sice nesnadném, ale krásném poslání.
Květnou nedělí vstoupíme, pro nás křesťany, do nejposvátnějšího období celého roku, do „Svatého týdne“. Pro Vaši informaci, abychom mohli být třeba i „na dálku duchovně spojeni“ budu slavit obřady a bohoslužby v tomto týdnu takto:
Květná neděle 9:00 h.
Zelený čtvrtek 17:00 h.
Velký Pátek 17:00 h.
Bílá Sobota 18:30 h.
Neděle Zmrtvýchvstání Páně – Boží hod velikonoční 9:00 h.Pondělí velikonoční 9:00 h.
Všechny tyto bohoslužby také zprostředkovává TV NOE, TV LUX, rádio Proglas, přenášeny jsou také i z poutních míst jako jsou Hejnice, Svatá Hora apod…
Na Velký Pátek a Bílou Sobotu bude v Hrádku n. N. v čase od 10:00 – 16:00 hod. otevřen kostel k osobní modlitbě. Letos bohužel nebude otevřen Boží hrob k osobní pobožnosti, z důvodu nám všem známým, aby nedocházelo ke „kumulaci“ a shromažďování lidí na jednom místě. Vy, kdo příjdete na osobní modlitbu, pamatujte prosím na ochranné pomůcky a dodržujte v rámci prostoru kostela dostatečné vzdálenosti. Nechávám na chrastavských, jestli někdo zabezpečí aspoň na chvíli v tyto dny otevření kostela, jen prosím také pamatujte na daná omezení. Letos také nejsou vyhlášeny žádné zpovědní dny ani časy, jak to bývá zvykem v předvelikonočním období, ale jak jsem již dvakrát psal, po telefonikcé domluvě a stanovení termínu je možno svátost smíření slavit a poté přijmout svaté přijímání, tak jak to již někteří z vás učinili. Pokud by někoho z Vás trápila obava z možného nakažení, chci Vás ujistit, že používám ochrannou roušku, a dezinfekci. Jistě je také možné vzbudit tzv. „dokonalou lítost“ s prosbou za odpuštění všech provinění, tak prožít velikonoce s čistým srdcem a při nejbližší příležitosti pak přistoupit ke sv. smíření. Velikonoční okruh ve kterém bychom měli slavit svátsot smíření má 50 dní, věřím, že tak dlouho tato rázná opatření už trvat nebudou a pak bude možné zase přijít ke zpovědi normálně.
Odkaz na pastýřský list biskupa Jana:
https://www.dltm.cz/pastyrsky-okruzni-dopis-litomerickeho-biskupa-mons-jana-baxanta
Inspirativní videa, jak třeba prožít velikonoční triduum v rodině.

https://www.youtube.com/watch?v=Ugx7gVWfQvs

https://www.youtube.com/watch?v=v0Pg5N9Dk_U


https://www.youtube.com/watch?v=ogUs-eVDnq0

https://www.youtube.com/watch?v=JqflcxaSrzs

Moje milá farní rodino, denně na Vás myslím a modlím se za Vás! Jsme i nadále ve spojení „všemi možnými prostředky“ zvláště duchovními.
Přeji Vám požehnaný závěr svatopostního času!

Radek Vašinek

vstupujeme do 5. neděle postní a zároveň do 3. neděle v karanténě. Biblické texty této neděle ať už starozákonní text z knihy proroka Ezechiela (Ez 37, 12 – 14), který hovoří o Hospodinu, který otvírá hroby a vyvádí z nich svůj lid, přes druhé čtení, kde sv. apošol Pavel píše do Říma (Řím 8,8-11) povzbudivá slova a říká, že kdo má Kristova Ducha, tak přestože tělo je podrobeno smrti, duch je plný života, a tak ten (Bůh Otec), který vzkřísil Ježíše, probudí k životu i naše smrtelná těla,vrcholící pak tím krásným, známým bohatým úryvkem z Janova evangelia (Jan 11,1-45) o vzkříšení mrtvého Ježíšova kamaráda Lazara, jehož části čteme také někdy při pohřebních obřadech, tak tedy všechny nedělní texty hovoří o vzkříšení a tedy o veliké naději!
Z celého množství možných podnětů se zkusme zaměřit na Ježíšův pláč u hrobu jeho přítele Lazara. Ježíš věděl, že mu dá zpět život, tak proč vlastně plakal? Tak jednak jeho slzy byly jistě upřímné a opravdové, lidské, plakal, tak jako my, když nám odejde někdo blízký. Ale zároveň mají také význam i symbolický. Tyto slzy soucitu vytryskly z jeho očí při pohledu na veškerou bolest lidstva (i tu naši současnou, kterou prožíváme ve všech různých podobách), jejímž vrcholem je okamžik tělesné smrti. Celé Ježíšovo vykupitelské poslání je tajemstvím Božího soucitu a lásky. Lazarovo vzkříšení o kterém čteme tuto neděli, zaviní, že Ježíš bude odsouzen na smrt – Ježíš vytrhuje druhé z jakékoliv temnoty, i z temnoty samotné smrti, za cenu své vlastní smrti.
„Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky“. (Jan 11, 1 – 45)
Celý křesťanský svět a my se určitě také připojujeme, se modlí za ukončení celosvětové pandemie, zvláště pamatujeme na všechny nemocné, ty, kteří současnou situací trpí osamocením, či jakkoliv jinak, myslíme na všechny ty, kteří jsou v tzv. „první linii“ (lékaři, zdravotníci, sestry, sociální pracovníci, hasiči, celníci, policie apod.). Dovolil bych si ještě přidat a poprosit o modlitbu i za ty, kdo jsou v „poslední linii“, připadá mi, že se o nich moc nemluví (patří sem ti, kdo svážeji odpad – popeláři, zvláště teď, když jsme více doma a jde to jistě znát, že vyprodukujeme daleko více odpadu a díky rouškám a ochranným pomůckám také třeba i nebezpečný…Také ti, kdo slouží poslední službou lásky a pohřbívají zemřelé – jistě víte, že zvláště v Itálii a Španělsku je situace v této oblasti také velmi kritická… No, a nezapomeňem i na „střední linii“ – to jsou naše obětavé prodavačky a prodavači ve všech možných odvětvích, díky nimž se máme i v této omezené době dobře!
Milí přátelé v příloze zasílám také pro modlitební inspiraci „litanie v čase nakažlivých nemocí“, kéž je nám modlitba stále posilou! A nezapomeňme, dnes v noci se posunuje čas, budeme tedy spát o hodinu méně, ale co je pozitivní, budeme tedy také o hodinu méně v karanténě!!! 🙂

Přeji Vám, Vašim blízkým a drahým požehnanou neděli. V neděli 29.3. 2020  na Vás a na Vaše úmylsy budu při mši sv. pamatovat!

P. Radek Vašinek

Milí přátelé, kamarádi, drazí farníci!
Vstupujeme do 4. neděle postní a do 2. neděle v karanténě. Tato neděle nese také název LAETARE – tedy radostná! Ano, jsem za půlkou našeho postního snažení a tak radost z blížích se svátku Ježíšova vítězství, tedy Velikonoc je na místě! S touhou a neskrývanou nadějí, kéž bychom byli už i za půlkou naší karantény…. 4. neděle postní je tedy dnem, kdy chceme prožít více radosti! Prožijme ji tedy tak i v našich rodinách, zkusme kromě „domácí bohoslužby“, či sledování mše sv. v TV a společné modlitbě, udělat si navzájem větší radost třeba tím, že nedělní oběd bude slavnostnější, naše šikovné hospodyňky upečou něco obzvláště dobrého a výjimečného jako zákusek a neopomeňme si také něčím „ostřejším“ řádně přiťuknout na zdraví! Stále i v dnešní době ještě existují deskové hry jako „Člověče nezlob se“ apod. To by člověk nevěřil kolik je to srandy a nervů zároveň J Kostely by mohly tuto neděli být výjimečně také ozdobeny květinami, ať máme třeba i u nás doma na stole kus jarní krásy!! Zkusme zavolat nebo napsat maila či sms zprávu někomu, s kým jsme se již dlouho neviděli, nemluvili, či třeba prožíváme ve vztahu k někomu nějakou těžkost. Teď je ideální příležitost a čas…. Buďme otevření pro pomoc, zvláště zranitelným.
Stále platí, že kdo z Vás bude chtít ke sv. smíření a přijmout svaté přijímání, je to po dohodě určitě možné. Ti z Vás, kdo jste odebírali Katolický týdeník v našich kostelích, je možné si jej vyzvednout u Gábiny v trafice, kde je k dispozici.
A nyní ještě z dnešního nedělního evangelia a malého průvodce postní dobou:
Ježíš uviděl cestou člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: „Mistře, kdo zhřešil: on sám nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?“ Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky.“
Možná a právě v tyto dny a v tuto chvíli se až zas tolik neptejme, proč to tak všechno je, ale k čemu. Není důvod přešlapovat na místě, ale je potřeba vydat se vpřed, jít dál.. Jen tak můžeme růst…Ani toho největšího siláka přece neposílí, když nic nedělá, ale když posiluje a zvedá velká břemena…
Možná jste to již na sociálních sítích zaznamenali nebo Vám to již někdo přeposlal. Asi stojí za to se nad tím zamyslet…
Lidstvo dostalo přesně tu nemoc, jakou „potřebovalo…“

• Přestali jsme si vážit zdraví, a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, jak cenným darem zdraví je• Přestali jsme si vážit přírody, a proto jsme dostali takovou nemoc, aby nám pobyt v ní byl vzácný.
• Přestali jsme fungovat v rodině, a proto nás tato nemoc zamkla do našich domovů, abychom se mohli znovu naučit žít spolu.
• Ztratili jsme smysl pro posvátnost nového života a zbavovali se dětí ještě před narozením, a nyní s úděsem sledujeme rostoucí křivky statistik úmrtí.
• Přestali jsme si vážit starých a nemocných a proto nám byla dána tato nemoc, abychom si připomněli, jak jsou zranitelní.
• Přestali jsme si vážit zdravotníků a lékárníků, a nyní nám dochází, jak jsou nepostradatelní.
• Přestali jsme mít respekt k učitelům, a proto tato nemoc uzavřela naše školy, aby si rodiče sami mohli vyzkoušet roli učitelů.
• Mysleli jsme si, že si můžeme kdykoli všechno koupit, a proto jsme dostali tento druh nemoci, abychom si uvědomili, že to není samozřejmost.
• Trávili jsme více času ve virtuální realitě než s druhými, a tak nám tato nemoc vzala možnost vyjít k nim, abychom poznali, jak bytostně potřebujeme osobní vztahy a setkání s blízkými tváří v tvář.
• Zaměřili jsme velkou pozornost na náš vzhled a porovnávání se navzájem, proto nám tato nemoc zakryla tváře, abychom pochopili, že tam naše krása není.
• Mamon nám zamotal hlavu, volný čas jsme trávili v nákupních centrech a na drahých dovolených, proto nám tato nemoc zavřela obchodní domy i hranice, abychom pochopili, že štěstí si koupit nemůžeme.
• Zvykli jsme si na přepych a zavírali oči před nuznými, s nimiž bychom se mohli rozdělit. Počty obětí koronaviru jsou ovšem jen zlomkem všech, kteří ve světě denně umírají na následky chudoby, hladu a válek.
• Přestali jsme si vážit Boha, a tak nám zavřeli kostely, abychom Ho začali znovu hledat a aby nám došlo, že bez Něj svět umře.
• Mysleli jsme si, že jsme vládci této země a proto jsme dostali tuto nemoc, aby nás něco miniaturního, co ani není vidět, mohlo zkrotit a přivést k troše pokory.
Tato nemoc nám bere hodně,
ale zároveň nám dává možnost se toho tolik naučit a pochopit…
Dostali jsme nemoc na míru. Asi jsme ji jako lidstvo opravdu potřebovali.
Autor neznámý. Upraveno.
Na závěr ještě vzkaz od našich psychiatrů
Prosba České psychiatrické společnosti:
Přátelé. To že v karanténě mluvíte se svými zvířátky, rostlinami nebo vybavením domácnosti je NORMÁLNÍ! Kvůli tomu volat nemusíte. Odbornou pomoc vyhledejte, až když Vám začnou odpovídat! Děkujeme. Vaši přetížení psychiatři.

Hezkou a požehnanou neděli!

Radek Vašinek

Milí přátelé.
Všechny Vás srdečně zdravím!
Prožíváme dnes slavnost sv. Josefa, snoubence Panny Marie, velkého přímluvce za církev, tedy za každého z nás, zvláště i v težkých situacích. Zdá se, že současný stav nám ještě nějakou chvíli potrvá. Určitě nechceme klesat na mysli. Bezpochyby sledujete všechna možná média, vývoj situace a vyjádření našich čelních představitelů. Máme dnes také díky médiím a zvláště internetu jedinečnou možnost sledovat a číst i spousty krásných a povzbudivých věcí. Tak zvláště v této době prosím využívejme křesťanské weby a portály, aby se ještě více i touto cestou šířilo dobro, radost, pokoj a i humor!, nejen hnus, kterého je internet také plný. Jsme pozvání, abychom se v tyto dny učili také tzv. „duchovnímu přijímání“, s touhou v srdci se setkat s Kristem, když není možné se účastnit mše sv. Myslím, že je opravdu dostatečně zabezpečená programová nabídka bohoslužeb. Ať u ža na radiu Vatikán, na Proglase a TV Noe. Spousty farností, které mají techniku, vysílají své bohoslužby on-line. Je mnoho důležitých článků a krásných modliteb na webech pastorace.cz, víra.cz, modlitba.cz, cirkev.cz a spousty dalších. Nově, od této neděle by měla mši sv. vysílat i ČT 2. Ti z Vás, kteří by potřebovali ke svátosti smíření, jsem samozřejmě po domluvě k dispozi. Jen nezapomínejme na ochranné prostředky (rouška, dezinfekce apod.). Společná modlitba má nezměrnou moc a sílu, proto Vás zvu, abychom se připojili k celému světu, který se každý den ve 20:00 hod. modlí modlitbu sv. růžence, zvláště Vás o to prosím i v rodinách. Každé ráno od 7:00 hod. sloužím za Vás, za Vaše rodiny, naše farnosti a za ukončení šíření pandemie soukromou mši sv. Na závěr mám ještě jednu prosbičku, respektive dvě. Máme být více doma a omezit svůj pobyt venku. Tedy využijme tento čas a zkusme více číst Boží slovo – Bibli, protože má v sobě uzdravující moc a pak čtěte, říkejte si, sledujte, sdílejte a  přeposílejte si prosím, také vtipy! Veselá mysl je víc než půl zdraví! Noste, prosím roušky, i Pán Ježíš dostal jednu od Veroniky na křížové cestě a také se necítil trapně! 🙂 Nemám všechny v rozdělovníku, tak jim vyřiďte můj pozdrav, případně jim to přepošlete. Už teď se na Vás moc těším, až se zase všichni uvidíme.
Požehnaný sváteční den!
Radek Vašinek

Milí farníci, vážení spoluobčané farního obvodu Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nová Ves, Václavice, Bílý Kostel a Vítkov.
Na základě rozhodnutí vlády ČR ze dne 16. 3. 2020 a s vyhlášením omezeného pohybu osob se do odvolání  ruší všechny bohoslužby, pobožnosti a pastorační aktivity.
Na základě rozhodnutí diecézního biskupa je možná osobní návštěva kněze u nemocných jen s „viatikem“ tedy v případě nebezpečí smrti.

Zůstávejme prosím spojení skrze modlitbu, duchovně!

 Radek Vašinek, farář